Jeden z nejznámějších a nejvíce navštěvovaných urbexů u nás. Bývalý areál úpravny cínové rudy, která se těžila v nedalekém dole a pracovní zajatecký tábor byl vybudován za 2. světové války. Funkční byl ale jen chvíli, jelikož pár měsíců po válce práce ustaly a nedlouho poté byl důl zakrytý a zaplavený. Z většiny budov zbyly jen základy, ale část stále zůstává jako betonová torza.

V malé příhraniční vesničce se zhruba 400 obyvateli měl kolem roku 2000 vyrůst aquapark. Stavba s rozpočtem přes 70 milionů korun začala, a kromě aquaparku s tobogánem a saunou zde mělo být wellness a fitness centrum, tenisový a squashový kurt a celý areál měl obsloužit až 500 návštěvníků denně.
Stavba se ale zastavila po cca 2 letech a od té doby kvůli soudním sporům o peníze, majetek a mnoha dalším problémům zůstává na místě jen nedostavěné betonové torzo, které postupně zarůstá okolní zelení.

Původní hotel byl po 2. světové válce využíván jako lazaret a o něco později na poměrně dlouho budova sloužila jako dětská léčebna. Po uzavření léčebny to s ní nevypadá dobře. Vlastní ji firma s majiteli nečeského původu, pár lidí se jí snaží zachránit a podle naprosto neověřených informací se na postupných opravách pracuje. Snad se oprava povede a třeba bude budova jednou sloužit jejímu původnímu určení, tedy jako hotel.

Na samotě u rybníka byla kdysi dětská ozdravovna, později pak hotel, který je dnes v neutěšeném stavu. Fotbalové hřiště zarostlo travou, pokoje prorůstá mech, v rybníce se už nikdo nekoupe. Místo je osamělé, nikde ani živáčka a možná i pro umístění se asi o záchranu nikdo nepokouší.